Mandala

ze vzoru "paví chvost" použitá na polštář:

Háčkovala jsem opět podle vzoru Tatsiany na webu Lilla Björn´s Crochet World, tentokrát se nejedná o video, ale o anglický text a hlavně všeříkající obrázky. Polštář mi vyšel trošku našišato, bude to výplní, protože háčková část je krásně dokulata, přesně jak má zářivá mandala být. 

Vnitřní polštář jsem ušila ze dvou kruhů a vycpala cupaninou molitanu a líné pěny, takže se (doufám, že jen dočasně) odmítá vytvarovat do kolca, ale slibuju, že na něm budu pilně ležet a to kolco z něj dostanu! :-)

Když už je přední strana tak hezky zářivá, přidala jsem k zadní oranžové látce svítivý žlutý zip. Háčkovanou část jsem přišila k zadní části ručně, dvakrát dokola, aby byl polštář pevný. 

Paví chvost

je pozice v některých sestavách tai chi, ale pro mne nyní hlavně název nádherného háčkovaného vzoru. 

Háčkovala jsem opět podle videonávodu, který je velmi podrobný a názorný. 

Má několik dílů, zvlášť na přední a na zadní díl. Obecné informace, případně i slovní návod jsou zde. Původně jsem chtěla využít zbytky růžové bavlny, dokoupila jsem k ní jiné barvy, ale nakonec zůstala růžovka plonková a zkusím ji využít jinak. Vypadá to, že mi z pavího chvostu vylezl spíše chvost ptáka ohniváka... :-)

A protože takhle taška má spíše podzimní ladění a vzor mě naprosto fascinuje, vyrobila jsem si jarní verzi:

Konečně mám taky něco v pastelových barvách, so se dá nosit k lecčemus. 

Zadní díl je jednoduchý, jen z krátkých, polodlouhých a dlouhých sloupků. No vlastně... to přední díl taky :-). Není na něm nic víc, než základní háčkovací postupy, chce to "jen" (ha, ha!) mít fištrón a umět  je seskládat do vzoru. Skutečně je úžasné, co všechno se s háčkem dá vykouzlit. 

Uháčkované tašky mi ležely doma 3 měsíce, než jsem se odhodlala je vypodšívkovat a zazipovat. 

Přidala jsem i dvě kapsičky a poutko na klíče.

Podšívku jsem ušila na stroji a všila do háčkovaných tašek ručně. Uf, 2x jsem párala, ale nakonec se povedlo, trápení je zapomenuto a zůstává jen radost na pohled i na pones :-)

Paličky

Naučit se paličkovat mám v plánu asi tak 20 let. Tehdy jsem si vyrobila herduli, nakoupila paličky a příze, vypůjčila z knihovny moudrou knihu a ...

... po chvíli s tím praštila :-). V průběhu let došlo na další sporé pokusy, rovněž marné. Ale tentokrát to určitě vyjde! 

Konečně mám dopoledne čas, tak jsem se přihlásila do kurzu ručních prací. Každý se tam může učit, co chce, někdo háčkuje nebo drhá a většina paličkuje. Každou středu mě ted můžete najív od 8 do 12 hod. v našem kulturáku. 

Po základním "červovi", tj. záložce do knihy, a nepublikovatelném motýlovi jsem se pustila do srdíček. Tento týden je to základní plátno za očko a aby to nebylo tak jednoduché, tak perličkuju. Jsem mistryně v pletení bičů sama na sebe :-). 

A nebyla bych to já, abych hned srdíčka prakticky nevyužila, jako první vznikla taštička ze starých džínů a zbytků puntíkové lososovky. 

Paličkám sluší, ale plánuji ji dát 3leté neteři až půjdeme do zoo jako pytlík na krmení pro kozy :-). 

Háčkovanka...

... je deka "každý pes jiná ves". 

Přesně tak jsem to plánovala :-). Mé nutkavé zpracovávání zbytků dospělo ke zbytkům vln, kterých se mi v proutěném koši nashromáždilo za celý život až až. Ačkoli deka Sophie's Universe  vypadá složitě, nebyla to žádná hrůza, protože jsem postupovala podle výborně zpracovaného videonávodu.

Uprostřed mi bylo hej a deka přibývala rychle, ale když přišly v poslední třetině řady z krátkých sloupků, byla to dřina. 

Ale stálo to za to. Nikdy bych nevěřila, co vše se dá s háčkem provádět, a to při základní znalosti krátných, polodlouhých, dlouhých sloupků a řetízku. 

Třeba můžou vyrůst tulipány, růžičky nebo květáky :-). 

Deka má cca 150 x 150 cm a je trochu našišato, protože jsem používala zbytky různých tlouštěk a moc jsem se s tím nepárala. Kdybych měla přemýšlet nad barevnými kombinacemi a kvalitou použité příze, asi bych se zbláznila :-). A kdybych měla na takovou deku kupovat přízi novou, tak bych do toho taky nešla. 

Brala jsem to jako hru a těšila se na výsledné překvapení. A mám z deky radost, hřeje nejen na pohled, ale i reálně, 95% použitých přízí je totiž z polyesteru. 

Barevné mosty

Na pinterestu jsem našla inspiraci pro rozzáření obýváku. Vzor je jednoduchý: srub šitý jen ze 3 stran, takže vytváří dojem jakýchsi mostů nebo podjezdů. 

Zapadá do mého "zbytkářského" kvartálu a využila jsem i nové zářivé látky. Výhodou vzoru je, že může být "wonky", tedy "rozviklaný". Mně vyšel kupodivu docela rovně :-). 

Tady ì  je z podhledu a tady í  z nadhledu. 

Nedokázala jsem se rozhodnout pro barvu nitě na prošití, tak jsem vybrala průhlednou monofilovou nit. Prošívala jsem kráčející patkou do hranaté spirály.  Patka na volné quiltování stále zahálí, ale přece jen jsem se v této oblasti trochu pohnula - abych překonala psychický blok, přihlásila jsem se na kurz k Janě Dohnalové. Tam už budu MUSET volně prošívat! :-) 

Rozbité okno,

to byl první nápad pro název jarního běhounu na stolek do obýváku a ačkoli jsem pak chtěla vymyslet něco hezčího, už mi straší v hlavě a nedá se s tím nic dělat.

První kvartál je pro mne ve znamení zpracování zbytků a s tím se taky nedá nic dělat :-). Došla jsem k závěru, že mi není souzeno ušít z odstřižků celou deku, protože nikdy jich nenasbírám dostatek. 

Jakmile začne zbytkový košík přetékat, prostě z nich musím začít něco vyrábět. 

Ale v jedné věci jsem se hecla - zakázala jsem si zelenou. Náročný protiúkol... uf. 

Ze zbytků je většina předního a zadního dílu (kromě větších šedých ploch), a dokonce i výplň jsem sešila z odkrojků z dek. Babička Boženy Němcové by ze mne měla radost :-)

Lem jsem chtěla vypárat a nahradit šedým, aby byl nenápadný a vynikla crazy mozaila. Ale dám mu ještě šanci, na párání je vždycky času dost... :-)

"Done is better than perfect!" Hotové je lepší než dokonalé!

 A až přijde chuť na změnu, tak nový lem je to nejmenší. 

Nové brýle...

Byla jsem u oční a zrak se mi od minula zhoršil o celou 1 dioptrii. Na blízko i do dálky. Hm... Co s tím? Dá se dělat hodně a jedna z věcí, která je určitě očím prospěšná, je odpočinek. Relaxační brýle, které jsem ušila už před časem při záchvatu zbytkaření, se mi teď docela hodí. 

Šila jsem podle návodu na stránkách Sew4home, které jsou v angličtině, ale i bez znalosti odborného  jazyka se lze podle obrázků dovtípit, jak na věc. 

Ušila jsem hned dvoje, abychom se doma nehádali :-), ale ty zelené jsou lepší, protože jsou lehčí. Méně je v tomto případě více. Plnidlo je tak nějak od oka napůl rýže a lněné semínko, rýže se pokape éterickým olejem dle libosti a vše se pořádně promíchá. Modré brýle jsou levandulové a zelené heřmánkové. I co se týče oleje je v tomto případě méně více - do jedněch brýlí stačí 3 kapky. 

A pak stačí jen zavřít oči a odpočívat...