Jsme rádi, že je máme :-). Ale když je přivezli a zedník, který špricoval otlučený baráček, při pohledu na ně pozdvihnul obočí a podotknul, že asi mají na sobě ochrannou slídu, kterou před montáží sundají, zaváhala jsem... Odpoledne se pak kolemjdoucí soused připtával, zda je to konečná barva nebo se budou ještě přetírat... Přiznám se, že se mi pak o oknech i zdálo a v noci jsem se převalovala a dumala, o tom, zda nejsme moc velcí průkopníci. Nevím, jak bych vyváděla, kdybychom se rozhodli pro červenou nebo oranžovou variantu! :-)
Naštěstí pochyby zmizely, jakmile fasáda domečku dostala bílou barvu. Sice je škoda, že barvy RAL nemají ten správný "mint" odstín, ale po ňákých 20 letech okna určitě chytnou tu správnou patinu :-). Všichni kolem mají okna tmavohnědá, takže svítíme široko daleko. A i ten kolemjdoucí soused nakonec chválí, že jsme to hezky barevně sladili.
Taky je fajn, že uvnitř přibylo světla, to bych nikdy neřekla, že barva oken a parapetů bude mít tak velký vliv. Opticky se zvětšil prostor a pokoje vypadají vesele.
I
"Ostružina" k oknům docela pasuje. A abych využila ostružinové zbytky do mrtě, ušila jsem vnitřek dárkového košíčku, ve kterém byl původně jen igelit.
Zatím je prázdný, ale jak nás znám, dlouho mu to nevydrží :-)
A ještě závěrečná perlička - když jsme nechali opravit omítku v obýváčku, pochopili jsme, jak se museli cítit cimrmanologové, když odkrývali vrstvy omítek v hostinci U Sirotků. I naši zedníci seškrabovali vrstvy malby od počástku věků, dokud se neobjevila poslední předválečná vrstva:
Co říkáte na prapůvodní barvu omítky? Vypadá to, že nám současnou barvu oken nakukal duch prvního německého obyvatele...
