V roce 2015 jsme koupili chalupu. Na její zahradě stála kamenná zídka.
Když kolem ní rozkvetl fialový koberec, mohli jsme na něm oči nechat. Ale ta krása trvala jen 14 dnů.
Nejprve jsme v zápalu nadšení (a taky z důvodů bezpečnosti, protože zídka byla docela vachrlatá) svah trochu odkopli a kameny provizorně položili jen tak na plocho. Typická začátečnická chyba :-).
Loni na jaře jsme se pustili do další etapy. Když jsem hledala na internetu poučení, jak se buduje
malá skalka, základní rada zněla: Vyčleňte si na to 3 víkendy.
Pche! To musí být za víkend hotové! … Ehm… po zkušenosti i
má základní rada zní: VYČLEŇTE SI NA TO ALESPOŇ 3 VÍKENDY! :-)
Určitě tehdy, budujete-li ji na kamenité půdě nebo jako my v podstatě
na nenápadně se tvářící trávou zarostlé dávné skládce stavebního odpadu. Byla
to fuška. A těch zbytků nádherných starých kachlí, co jsme našli! Škoda, že se
téměř okamžitě rozpadaly. Ale díky takovému podkladu má skalka postaráno o
drenáž i dodávku minerálů :-).
Moje představa byla – vybudujeme skalku, abychom využili krásné velké kameny z výkopů kolem
chalupy.
Výsledek? Ale jo, velkých kamenů jsme se zbavili, ale
objevila se objemově možná i větší hromada malých kamenů, které stejně skončily
v kontejneru a na skládce.
Uvidíme, kolik rostlin přežije letošní tuhé mrazy. Muškáty určitě ne, i když se držely statečně a díky vynikajícímu přírodnímu hnojivu - drcenému čediči - bez jakéhokoli dalšího hnojení kvetly nepřetržitě od května až do začátku listopadu.
Na jaře
se určitě zajedeme inspirovat do Arboreta Makču Pikču Paseky, kde
nakoupíme nejen rostlinky, ale hlavně další zásobu čediče - celé arboretum
je založeno jen a pouze na něm.
Žádné komentáře:
Okomentovat