Vyšívání

 

Pravidelně sleduji stránky Jenny of Elefantz plné jednoduchého životního stylu a něžných výšivek. A taky mě baví její občasné fotky prachobyčejného australského krmítka plného barevných papoušků :-). 

Dlouho jsem nevyšívala, myslela jsem, že to moje oči neutáhnou, ale v karanténním depkózním čase se jejímu návrhu "dýchej" nedalo odolat. 

Jenže každý obrázek má mít sourozence...

a tak následoval vzor... hm... "kveť a rosť"? 

No... ještě, že jsem to vyšívala v angličtině :-)

Lehátko v novém kabátku

Před 4 lety jsem "zbytkařila" s crazy mom, jejíž blog už sice není aktualizovaný, ale je pořád funkční a plný inspirace i návodů. Výsledkem bylo mj. toto: 

Neurčité "toto", které leželo ve skříni a jednoho dne se mělo stát sedákem na houpačku.

A když čas letos na jaře uzrál, stalo se "toto" novým kabátkem pro lehátko. 

Doporučuje 10 z deseti koček :-)

Nebo 2 ze dvou? :-)

Ač se to nezdá, oproti minulému kabátku je tento střízlivější :-)

To jsem zvědavá, kam se to vyvine za další 4 roky, až ho sluníčko vyšisuje... 

Kosatce potřetí

 a na dlouhou dobu naposledy...

Baví mě, technika i ladění barev, ale je načase se posunout.

Kam? Třeba k liliím do kapličky nebo k náušnicím a náhrdelníkům, kvůli kterým jsem vlastně začala paličkovat, ale kromě netopýra jsem ještě žádný nevyrobila.

Nebo k dalším krajinám a vláčkovým kytkám.

Nebo k vláčkové krajce na další šaty... 

Nebo někam úplně jinam  :-)

Bedly

Inspiraci jsem načerpala loni při říjnové dovolené na chalupě, bedel bylo po lesích plno. 

A všebarevného listí, kapradí a ostružiní taky. 

Pro podklad jsem zvolila metodu "sashiko patchwork" - na zadní díl a vatelínovou výplň se pokladou zbytky látek, našpendlí a jen tak ledabyle ručně prošijou. 

Nejdřív jsem si říkala, že jsem to s tou ledabylostí přehnala... :-)

Ale když jsem pozadí ořízla a olemovala, tak jsem je vzala na milost a přidala vyšívané  hlavičky bedel. 

Vyšívala jsem lněnou nití a melírovanou DMC Mouliné.

Taky ledabyle :-), ale kupodivu "kolečka ve čtverečku" vyšly podle mých představ. 

Koza

Na krmení koz a oveček se v ZOO děti tradičně těšívají, tak jsem si říkala, že by se Aničce mohla zalíbit i koza paličkovaná. Podvinek mi schválila :-).  

"Aničko, a jakou by ta koza měla mít barvu?" Jednoznačně ukázala na tyrkysovou cívku... 

Ať fotím na slunci nebo ve stínu, koza je pořád nazelenalá, ale ve skutečnosti je skutečně jasně tyrkysově modrá. Teď jsem jen zvědavá, jak se Anče bude po roce na svůj výběr tvářit...

Další kosatce...

 Paličkují se tak dobře, že se nedá přestat :-)

Na chalupu jsem vyrobila trojici v hnědožluté verzi

 

               

Cuchanina na spodních okvětních lístcích mě vyloženě baví a nemůžu se na ni vynadívat :-)

Tento kosatec je můj úplně první Má i středové pestíky z korálků, které vyrobila Zdenka, díky které jsem objevila kurz paličkování. Při podrobném zkoumání skutečných kosatců jsem ale zjistila, že uvnitř  žádné takové pestíky nemají, takže ostatní už jsou "bez". 

Loni jsem zkoušela vyrobit bílý kosatec s kontrastním okrajem - místo stříbrného drátku jsem použila červený. 

Efekt je to zajímavý, ale nelíbí se mi červená bavlnka ve středu okrajových okvětních lístků, takže zatím zůstává plonkový.

Dáma

 

Měla to být obyčejná hadrová panenka. 

A vyšla mi dáma s lesklými náušnicemi, vyfiknutá na korzo...

Když už má jednoduché šaty, tak jsem neodolala a přidala krajku. Několik hodin práce navíc, 14 párů paliček, osvěžení návodu na pikotky...

A jedinečný kousek šatníku je na světě...

Panenku je ušitá ručně ze lněné látky, vycpaná různými zbytky nití a odstřižky.

A právě díky drobným odstřižkům látek je tak realistická, že má na nohou celulitidu :-)