Motýli v koši

Na krajkářské výstavě ve Vamberku jsem se předloni inspirovala drobnými motýlky na levanduli. 

 

 

Ve Vamberku byli na živých květech, ale tyto uměliny, náhodou zakoupené v už nevím jakém obchodě, taky nevypadají špatně. 

 

 

Na obrázku výše je vidět, že původně měla být kytka s motýly v "opuntíkované" plechovce. Když jsem je nesla do kurzu ukázat holkám, tak jsem je pro snadné přenesení dala do starého košíku, který jsem doma zrovna renovovala (natírala bílou barvou a vystýlala lněným kabátkem). No a tam mi odhlasovali, že košík je právě to pravé ořechové a bez něj by to nebylo ono.

Motýlci jsou vyrobení z perlovky a je to ideální nápad pro zpracování malých zbytků bavlnky, barevnosti se samozřejmě meze nekladou. Sama jsem vyrobila ještě žluťásky, ale zatím jsem je nenafotila. 

Tak ještě poslední pohled do letního koše a šup šup zpátky do zimy :-)

 

Papoušková

 Po 3 letech nastal čas ušít Aničce novou deku.

Protože už je to větší slečna, nejedná se tentokrát o ruční aplikace, ale o sešívané srdíčkové bloky.

 

 

Anička pase po maximálně výrazných barvách, proto vznikla deka "Papoušek" :-)

 

 

Její nejoblíbenější barva je červená, o zadním dílu tedy nebylo pochyb. V dece není vatelín, je to jen top prošitý na mikroplyš. 

 

 

 

Přiznám se, že rozměry deky si nepamatuji, bude to cca 120 na 160 cm, tedy deka na výrost. Nebo pro 2 děti :-)

 

 

 

Hm... to u nás jaksi nemůže fungovat, takže Dája už má deku vlastní. A o té zase příště...

Vláčkové kytičky

podle podvinků Ludmily Holé z Brna:

Byla skutečně radost je paličkovat. 

A dokonce i těm peckám jsem nakonec přišla na chuť...

Ale nejradši mám stejně vráňátka.

Těším se, až si od Lídy koupím dalších 5 podvinků. 

A ještě všech pět pohromadě z dálky, odkud vynikne obtahovačka (dvojitá mouline):

Šaty z Kychové

Letošní prázdninový kurz paličkování v Kychové pod vedením Dany Šmelcerové byl velmi výživný :-).  

Téma znělo oděvní krajka. Jela jsem tam s tím, že chci vsadku do šatů, ale v žádném případě nechci dělat nic, co by vyžadovalo velký počet paliček, žádnou půdici, vláčku, žádnou širokou ani dlouhou krajku... 

Tak takhle jsem dopadla - 28 párů růžové a 4 páry obtahovačky...

66 + 66 cm krajky široké 13 cm. 

Ale stálo to za to. Největší podíl na ušití lněných šatů měla lektorka Věra Holomečková z Vyšší odborné školy textilních řemesel a střední umělecké školy textilních řemesel v Praze. Já jsem dělala pomocné práce - vyrobit přibližný střih podle starých šatů, stříhat, kličkovat, stehovat, navlékat nitě, žehlit... :-) A pak doma dodělávky - ušití spodního dílu a ruční všití krajky. 

Původně jsem plánovala šaty s podšívkou, ale vyšly docela dlouhé a krajka vynikne i bez podšívky. A protože se mi podle Danina podvinku paličkuje moc dobře, chystám se na krátkou variantu zelených šatů ke kolenům, tentokrát skutečně s podšívkou a asi i s rukávy. Uvidíme, zda jsem se u Věrky něčemu ze šití přiučila :-).

Do zaječích...

bere zajíc na kabelce se starých riflí a zbytků koženky.

Asi taky při úplňku nemůže spát...

Na pinterestu mě zaujal jednoduchý styl vyšívání - vlastně jen obyčejné volné stehování, které sleduje obrysové linky. Posléze jsem byla poučena, že se jedná o japonskou výšivku sashiko.

Nejvíc mě bavila tráva bez ladu a skladu :-). Určitě tuto techniku ještě někdy použiju - třeba na obrázky, ale to už zvolím jemnější podkladový materiál a ne tak výrazné barvy. 

Mochyně

Ačkoli obvykle kvete až v pozdním létě, nám vykvetla už v červenci:

Byla to radost ji vyrábět. Oranžová perlovka, pět korálků, tenký zelený drátek a na stvol pevný plotový drát a zelená květinová samolepící páska. 

A k tomu asi tak 8 hodin času, možná méně - začala jsem v jednu odpoledne a v devět večer byla hotová, ale to včetně večeře a dalšího průběžného lelkování. 

Podvinek je vlastně čtyřlístek, jehož čtyři lísky se sešijou ve špičce.

Na půdě v tmavém koutě svítí jako lampiónek :-)

Růžová Madona

Obrázek do kapličky kousek od naší chalupy:

Nepaličkuji z bílé příze, protože na ni špatně vidím, ale myslím, že růžová Madoně sluší. Z fotek moc nevyniknou perličky v závoji a středu květinek.

Svatozář je stříbrná, protože zlatá se mi k růžové nehodila. Příště bych polohod nahradila plátnem s paprsky. 

Už se těším, až ji do kapličky zarámovanou pověsíme :-)