Ušila jsem patchworkový přehoz do ložnice, nalepila zadní díl na podlahu na půdě, vytvořila sendvič a ... prostehovala! Poučena z předchozích doškrábaných předloktí při prošívání přehozů na dvoupostel o velikosti 220 x 220 cm (ne-li více), které byly našpendleny obyčejnými špendlíky (speciální zavírací se mi neosvědčily), jsem se hecla a fakt jsem stehovala. A bylo to fajn, trvalo to asi stejně jako špendlení. Osvědčená pomůcka je malá kovová lžička, kterou se podebírá jehla, když vychází z látky.
Od té doby leží poskládaný přehoz ve skříni a čeká na prošití. Asi se budu muset zase hecnout... :-) Nic extra to ostatně nebude, prošívání je má slabá stránka, takže opět "jen" obří spirála od oka, která bude začínat uprostřed a postupně se rozvíjet k okrajům. Výhody - jede se jedním tahem; nejhorší je to uprostřed a pak je to čím dál tím lepší. Nevýhoda - uprostřed je to fakt blbé - začátek spirály se musí udělat volnou patkou nebo začít větším "kruhem" dále od středu a prostředek dovnitř prošít ručně (to bude asi má volba). Jak taková spirála vypadá se můžete podívat např.
zde na "Rezavé kokrháče". Dívám se, že 29. 5. 2019 jsem psala, že tento formát už nikdy... nebo aspoň do doby, než zapomenu na prožité utrpení :-). Na krvavá předloktí jsem nezapomněla, snažila jsem se to vyřešit stehováním, ale stejně se s tak velkým objemem látky pod strojem budu mordovat.
Co takhle předsevzetí? Tak jo, nejpozději 30. 11. 2021 bude i olemováno! :-)
