vznikla náhodou.
Začala jsem jen tak volně od vnitřního čtverečku a postupně přidávala různé zbytky, které se k němu barevně hodily.
Zpočátku jsem šila ručně, byla to čirá improvizace bez myšlenky a konečné využití. A pak přišel nápad na plážovou tašku, a to už jsem "srub" zvětšovala na stroji.
Taška je kompletně ze zbytků - zadní díl a střed z košile ze sekáče, uši z prastarého lněného ubrusu, růžovo-bílé káro z povlečení, modré puntíky ze zbytků po rouškách a modro-růžové květy jsou ze staré sukně spolukrajkářky Evy, čímž jí děkuji za inspiraci, neboť tuto barevnou kombinaci bych sama od sebe nikdy nezvolila, ale dělá mi velkou radost.
