čtvrtek 21. prosince 2017

Červená

je barva, kterou moc nepoužívám. Sice se mi líbí, ale za chvíli je jí moc a cítím se z ní příliš zahlcená. Výjimkou je tento polštář, na který můžu koukat furt: 


Set černobílých látek mě nadchnul, tak jsem přidala různé odstíny červené a o vánocích 2015 ručně technikou EPP ušila top předního dílu. Co jsem se jako začátečnice natrápila nad návrhem, kolikrát jsem ho překreslovala (nebo spíše přerýsovávala)... A ta radost na realizovaným PRVNÍM VLASTNÍM VZOREM! 


Plánovala jsem top prošít ručně, ale nějak se mi to nedařilo a polštář skončil na 2 roky pozapomenutý v šuplíku. Až nedávno jsem na něj narazila, v tvůrčím záchvatu vypárala ruční prošití a šoupla ho pod šicí stroj, kde zrovna byla navlečená smetanová nit... 


Zadní díl je černý s přiznaným červeným zipem, trochu ďábelská kombinace ;-), zmírněná smetanovým prošitím zipu. 

Vlastně mám ještě jeden načervenalý polštář šitý technikou EPP, tentokrát podle stejného vzoru jako Velký a malý


Na ten taky ráda koukám, i když hlavním důvodem je podzimně ladělá batika na tmavozeleném podkladu. 


Ale červené a žluté trojúhelníky ji krásně prozařují a dávají jí šmrnc. 

neděle 10. prosince 2017

Pončo

Další odfajfknutý úkol na sezónu 2017/2018.


Pletla jsem podle návodu DROPS design. Ačkoli jsem použila vlnu i jehlice přesně podle návodu, musela jsem zvýšit počet oček i řad, jinak by vzniklo pončo pro mrkací pannu :-). Ach to moje utahování... 


Příze Karisma se příjemně nosí a moc dobře se z ní plete. Určitě to není poslední kousek, který jsem z ní upletla. A mimochodem - po téměr ročním fungování blogu Stehlice jsou konečně v příspěvku nikoli stehy, ale jehlice :-)