pondělí 1. dubna 2019

Ježibaba

Když u nás byla posledně Anička, vytáhla jsem plastelínu a ptala se jí, co by chtěla vyrobit. "Pec pro ježibabu!" Hm... Na to jsme měly málo materiálu :-), ale inspirovala mě k tomu, abych jí ježibabu ušila. 


Na pinterestu mě podobné příšerky dávno přitahovaly, ale nevím, zda jsem to s odporností nepřehnala. 


Naučila jsem se francouzský uzlík a vyšívání bradavic jsem si vyloženě užívala :-).


Ježibaba není zlá od narození, má prostě jen zlomené srdce. Třeba to půjde napravit. 


A co na ježibabu Anička? Těžko říct, když ji ukázala své mamce, řekla nejistým hlasem: "Neboj..., ona tě nesežere..." :-)


čtvrtek 28. března 2019

Snová krajina III

Místo paličkování velikonočních drobností pokračuju v sérii snových krajin:


První a druhá jsou hodně barevné, třetí "jen" dvoubarevná. Výběr barev jsem podřídila žlutotyrkysové melírované niti a přidala průhledné žluté korálky. 


Volba podkladové látky byl docela oříšek, po vyzkoušení veškerých látek, co mám doma (a že jich je opravdu celá barevná škála... :-) ), jsem nakonec zvolila tmavě žlutou. Žluté nitě na ní sice trochu zanikají, ale když na obrázek zasvítí sluníčko nebo lampa, vše je jak  má být :-). I když na fotkách se mi to zachytit nedaří...


úterý 26. března 2019

UBUNTU

je další  projekt z řady společného internetového háčkování.


Deka je asi o průměru cca 1,5 m, je to taková deka na klín, můj oblíbený rozměr. Háčkovala jsem podle výborného návodu Dedri, základní informace jsou k dispozici zde. Použila jsem jakousi recyklovanou bavlnu, deka je tedy těžší, ale zato velmi příjemná na dotek. 

Takto vypadal začátek, kdy jsem na podzim stíhala háčkovat spolu s Dedri a plnila týdenní úkol.


Dokonce jsem v úvodním zápalu začala i miniverzi z perlovky, kterou dokončím možná někdy, až nebudu mít do čeho píchnout :-):


A tady je závěrečné jarní foto:


Už se těším, až deku na chalupě otestuju, bude se hodit na půdu k puzzle koláži s africkou tématikou. 

pondělí 4. března 2019

Ranní zátiší


Jarní slunko svítí do obýváku a já koukám, že mi nad pracovním stolem visí dva výrobky,  které jsem tady ještě nezveřejnila. 


Je to sova, kterou jsem upaličkovala podle podvinku zakoupeného na krajkářské výstavě ve Vamberku. Zvláštní na něm je, že sovu navrhlo a podvinek vytvořilo dítě... Ve Vamberku se učí paličkovat od kolíbky a dětské výrobky byly přímo parádní. Dvěma sovám jsem neodolala, druhá zatím čeká na tu správnou tvůrčí náladu. 


Druhý výrobek je podkafíčko. Tedy - původně to mělo být podkafíčko, ale je z něj závěsný pidiminiquilt :-). 


Vznikl technikou lepení látkových odstřižků a výstřižků a následným prošitím.


Látky jsem lepila herkulesem, víceméně náhodně, jak mi přišly pod ruku.



A jak se teď na ty hrnky plné kávy dívám, dostávám na kafe chuť!


Tak jdu na ně! :-)

pondělí 4. února 2019

Opička

mě na pinterestu zaujala na první pohled. Paličkovala se dobře - je to jen plátno a trochu řetízku. No... a lístečky... ty už jsem nějak zašolichala :-)


Prý by měly být na konci špičaté, ale mně se líbí i kulaté :-)


Pak už zbývalo jen vymyslet, na co ji použít. Padly mi do oka zbytky manšestráků a zářivá žlutá a batůžek pro prcka byl na světě.


Jen ho někdy Anička nosí tak, aby měla opičku na zádech. Proč? Prý proto, aby opička nic neviděla... :-)

pondělí 31. prosince 2018

Náměstí

Je poslední letošní den, tak si říkám, že bych měla na blog něco přidat. Nových výrobků mám spoustu, ale nic nenafoceno. Jak nejezdíme na chalupu a je sychravé počasí a tma, tak se mi fotit nechce a ani pořádně nemám kde. 


Tak přidám jednu starší věc - přehoz, který jsem šila loni pro kamaráda Mirka z taiči jako vánoční dárek pro jeho ženu. Zadání znělo: hlavně, ať je to veselé. 


Inspirací mi byl yoyogi park quilt inspirovaný tímto videem z The Midnight Quilt Show. 


Fotky nejsou v dobré kvalitě, fotila jsem u nás doma na poslední chvíli před předáním za umělého světla, tak nevynikne svítivost barev. Což je škoda, protože myslím, že ložnici s oknem na severní stranu tenhle přehoz fakt rozsvěcuje :-).

pátek 16. listopadu 2018

Houslový klíč

Po dlouhatananánské době jsem vzala do rukou kytaru. A začala dokonce chodit do hudebky, abych zahrála více, než svůj jediný univerzální doprovod ve čtyřčtvrtečním taktu...


Baví mě to. Paličkování mě baví taky :-), a tak jsem si černý obal na kytaru trošku "rozsvítila".


Vyšlo to až na druhý pokus, protože jsem si neuvědomila, že podvinek stažený z pinterestu nebyl zrcadlově obrácený :-).


Další ozdoba na obal bude kytara. Snad... momentálně tužím třetí pokus... Ale nevzdám to! :-)